Komentář provozního ředitele Jiřího Kratochvila o UCED Elektrárně Prostějov a spolupráci s ČEPS

ČEPS v tuzemsku řídí kladnou a zápornou odchylku mezi výrobou a spotřebou, správnou frekvenci a mimo jiné musí udržovat zálohu pro případ neplánovaného výpadku velkého zdroje. Souhrnně jsou všechny tyto kroky označovány jako služby výkonové rovnováhy (SVR). Ty poskytují zejména velké elektrárny a teplárny. Za úplatu rezervují část svého výkonu a podle potřeby a pokynu ČEPS výrobu zvyšují či snižují. Důležitý byl rok 2021, kdy tzv. nová Pravidla provozování přenosové soustavy – Kodex PS – otevřela trh podpůrných služeb i menším poskytovatelům. Dokument snížil hranici pro vstup na 1 MW. Do elektrizační soustavy se tak zapojují i menší zdroje. Letos byla zjednodušena i pravidla pro přeshraniční sdílení regulační energie. Přenosová soustava České republiky je obklopena pěti sousedními soustavami (50Hertz, TenneT, PSE, SEPS a APG). Přeshraniční propojení je využíváno pro mezinárodní obchod a přenos elektřiny mezi těmito soustavami. Provozovatelé přenosových soustav koordinovaně stanovují a přidělují přeshraniční přenosové kapacity pro mezinárodní obchod s elektřinou.

Ze studena na plný výkon za 12 a půl minuty

Jak vypadá spolupráce na službách výkonové rovnováhy v praxi? Na podpůrné služby skupiny ČEPS se primárně zaměřuje například UCED Elektrárna Prostějov z investiční skupiny CREDITAS. Jedná se o plynový, špičkový zdroj se spalovací turbínou s výkonem 58 megawattů. Prostředkem pro výrobu elektrické energie je vysoce efektivní průmyslová verze spalovací turbíny Rolls-Royce, která pohání elektrický generátor. Řadí se ke zdrojům z neobnovitelných surovin s nejnižšími emisemi skleníkových plynů.

Jedná se o tzv. špičkový zdroj elektrické energie. To znamená, že slouží na vykrývání špiček – krátkodobého nedostatku elektrické energie v síti. Jeho výhodou je, že dokáže „nastartovat“ ze studena na plný výkon 58 MW za 12 a půl minuty a může pomoci ve vyrovnání výroby a spotřeby v elektrické rozvodné síti. Elektrárna v Prostějově patří mezi tzv. netočivé zálohy, které mají za běžného stavu nulové emise skleníkových plynů. Tyto zdroje pracují pouze po dobu, když to elektroenergetická přenosová soustava potřebuje, to znamená jen tehdy, kdy je to opravdu nezbytně nutné.

Důležitým zdrojem prostějovského provozu je chemická úpravna vody. Ta ekologicky šetrným způsobem demineralizuje vodu, která se pak svou kvalitou podílí na výrazném omezení produkovaných znečišťujících látek při výrobě elektrické energie. Kromě toho zmiňovaná úpravna slouží i pro monitorování kvality vypouštěné odpadní vody. Díky tomu je zajištěna vysoká a stálá úroveň kvality vypouštěných odpadních vod. Výkon z elektrického generátoru je vyveden přes blokový transformátor vybavený nejmodernějšími bezpečnostními prvky. Samotné vedení elektrické energie do přenosové soustavy je stejně jako přípojka plynu položeno v zemi, díky čemuž nijak nenarušuje okolní krajinu. Součástí výrobního procesu je i řada dalších technologií, které se mimo jiné podílejí na efektivitě a bezpečnosti celkového provozu elektrárny.

Chytrá agregace dokáže propojit více lokalit a vytvořit jednu elektrárnu

Jak bylo zmíněno v úvodu, pro efektivní fungování přenosové soustavy je podstatná decentralizace a flexibilita – energetický zdroj se dá v případě potřeby jednoduše řečeno „vypnout a zapnout“. Menší decentrální zdroje se nacházejí mnohem blíže místu spotřeby. Už dnes jich je ale v Česku dost na to, aby se z nich daly vytvořit tzv. virtuální elektrárny. Patří mezi ně kogenerační jednotky, které vyrábí elektřinu a teplo. Dále jsou to bioplynové stanice, fotovoltaické elektrárny a další zdroje. Do jednoho celku jsou propojovány prostřednictvím výkonných a bezpečných IT řešení. Díky propojení více zdrojů se nejedná o nic miniaturního. Mohou mít výkon od stovek kilowatt do jednotek megawatt. Jedna malá elektrárna může mít výkon třeba půl megawattu. Sto menších výroben elektřiny už ale může dosahovat výkonu kolem 100 megawatt. To už je pak zdroj, který dokáže nahradit klasickou elektrárnu.

Trend decentralizace je obecně podporován Evropskou unií. Tyto celoevropské standardy začínají platit i u nás. Mluvíme zde o tzv. 3D: decentralizaci, digitalizaci a dekarbonizaci. Trend je jasný, a i díky společenské poptávce a ve vleku digitální revoluce čekají energetiku skutečně velké změny.

Jiří Kratochvil – provozní ředitel energetické skupiny UCED, spadající do investiční skupiny CREDITAS. UCED je jedním z největších distributorů elektřiny v Česku. Distribuční soustavy zásobují energií více než 6 tisíc stálých odběratelů, mezi nimiž jsou průmyslové podniky, logistická centra, administrativní budovy, ale také rezidenční čtvrti. Díky akvizicím velkých energetických zdrojů se vedle distribuce zaměřuje i na výrobu elektřiny a tepla. UCED intenzivně pracuje na vlastním řešení, které se přizpůsobuje výzvám Energetiky 4.0.

Tento text byl publikován v časopisu Energetika, autor: Jiří Kratochvil, provozní ředitel skupiny UCED.